Cyklostezky

Podivín leží asi 7 km severně od Břeclavi a prochází­ jí­m železniční a silniční spojení­ z Břeclavi do Brna.

Uvádí se, že Podiví­n je branou do Lednicko-valtického areálu.V bývalém záplavovém území západně a jihozápadně od města, se nachází lužní lesí­ky a menší plochy vlhkých luk s typickou květenou a živočišstvem, mezi nimiž nechybí i vzácné a chráněné druhy.

Doporučujeme pro začátek vycházku nebo vyjýžďku na kole po žluté značce. Můžete tak navštívit všechny místní památky jako jsou Židovský hřbitov s rekonstruovanou obřadní ­ kaplí, nebo hřbitov katolický. Tamní kovářské dí­lo, pocházejí­cí z období­ renesance, je zpracováno tak, aby při čelním pohledu na nás působilo dojmem perspektivního pohledu do dlouhé, nekonečné chodby. Ve městě se pak můžete občerstvit a nakoupit zásoby na další putování.

Žlutá značka postupně prochází podél několika drobných sakrálních staveb jako jsou Svatá Anna z roku 1850, sochy Sv. Jana Nepomuckého z roku 1742, pomyslně překročí vodní příkop a městskou branou vstoupí do nejstarší části Podivína. Kostel Sv. Petra a Pavla, jehož počátky sahají do první poloviny 13. století, je v kraji stavbou ojedinělou.Zvláště pak jeho atypická věž. Důkazem o jeho věku je v letech 1927 pozdně románský portál. Cyrilka je lidový název pro kapli, zasvěcenou Sv. Cyrilovi a Metodějovi, přiléhající ke kostelu. Dříve než opustíme Podivín, můžeme se projít parkem, který svou bujnou zelení dává stín dalším drobným skulpturám církevního i světského charakteru. Najdeme zde nejen místo k odpočinku, ale současně i možnosti informací o současnosti na městském úřadě. Poslední památka, která se s námi loučí, je budova základní školy, která pochází z období let 1875 až 1905, a kterou nechali zbudovat Lichtenštejnové. Zcela neobvyklá je výzdoba části chodeb školy, a to barevným zpracováním mapy katastru, provedeným jedním z prvních ředitelů školy. Podivín nás propouští pohledem na dnes již téměř neexistující Dolní židovskou čtvrť, která si však doposud zachovala některé atributy svého dřívějšího stavu.

Vstupujeme do oblasti dříve desítek jezer, které postupem času a regulací potoka Trkmanky a řeky Dyje ztratily svůj ráz, či zmizely docela. Dříve ráje rybářů a pytláků, dnes objekty vzpomínek a nostalgie. Rožmberský, Třetí, Čtvrtý a Pátý – to jsou dodnes užívaná jména mostů přes stejnojmenná jezera a tůně.

Turistická stezka, vhodná jak pro pěší, tak pro cyklisty, nás však hned za Podivínem vede doleva do polí a lesů, směrem k dřívější lichtenštejnské Kačenárně – místu pro chov kachen a dále přes regulovanou řeku Dyji až k Janohradu, zcela ojedinělé umělé zřícenině, svým vzhledem připomínající stavbu z 13. století, pocházející však z roku 1807. Zde můžeme navázat na stezky zeleně značené, které nás přivedou přímo do zámeckého parku.

Pro rybáře začíná cesta nejlépe v podivínském Šutráku, na nové, regulované Dyji, případně v tajemných a romantických zákrutech staré Dyje.
Můžete tady chytit kapitální­ho sumce, kapra, candáta, cejna.. A na co berou, určitě na tygří­ ořechy nebo kukuřici. Musíte si to vyzkoušet.

Lednicko-valtický areál byl po staletí­ tvořen ruku v ruce Lichtenštejny a pří­rodou. Od roku 1996 je zapsán na seznamu světového pří­rodní­ho a kulturní­ho bohatství UNESCO a ne nadarmo se mu říká „Zahrada Evropy“. Najdeme tu majestátní zámky, parky, záhony květin, romantické nábřeží Dyje, třpytivé hladiny rybníků pokryté kobercem leknínů, provoněné louky a romantické stavby.

Upravená krajina sahá za hranice naší vlasti až do rakouského Wilfersdorfu, kde stojí rodový zámek Lichtenštejnů. Ten lze označit za kolébku slavného a bohatého rodu.

Lednicko-valtický areál areál je atraktivní pro milovníky aktivního odpočinku. Křižuje ho spousta turisticky značených tras, které lze projít pěšky nebo projet na kole. Takzvané Lichtenštejnské stezky, které nás zavedou ke všemu krásnému, co tu po sobě knížecí rodina zanechala, měří víc než 90 km. Sportovci je zvládnou projet za jeden den, méně zdatným zabere pohodová projížďka dny dva.

Cyklistické stezky se klikatí také za rakouskými hranicemi. Abyste se v zahraničí neztratili, pořiďte si cyklomapu zdejší oblasti. Dostanete ji ve všech turistických informačních centrech regionu. Avšak budou-li mít zrovna zavřeno, nezoufejte: trasy jsou dobře značeny a na rakouských křižovatkách narazíte na dvojjazyčné nápisy.

Na cestě neuvidíte jen architektonické památky. Příkladem zdejší zachovalé přírody je lužní les na pravém břehu Dyje, kterému se od nepaměti říká „Kančí obora“ a dnes jej křižuje naučná stezka. Oko „cyklo-trempa“ potěší vzrostlé duby, jasany a habry; v uších mu bude znít šumění starých říčních ramen a tůní a nos potěší vůně vzácné květeny.

Budete určitě spokojeni.

www.cyklo-jizni-morava.cz