Lednicko-valticky areál – rod Lichtenštejnů.

Většina turistů cestuje do Lednicko-valtického areálu za veřejně přístupnými památkami, které zde zanechal slavný rod Lichtenštejnů. Tyto objekty jsou ale jen zlomek toho, co můžete na ploše téměř 300 km2 vidět. Nádherný rozlehlý park byl po staletí budován ruku v ruce lidmi a přírodou. A tak mezi rozsáhlými loukami, hustými lesy, průzračnými rybníky a květinovými záhony narazíte na mnoho romantických staveb, označovaných jako „salety“. Některé z nich můžeme obdivovat bohužel ale jen zvenčí.

Kousek od Podiví­na je Lednice, v jejímž katastru stojí mimo jiné třiadvacet metrů vysoký Obelisk,lidově nazýván „facka“ připomínající od roku 1798 uzavření míru mezi Francií a Rakouskem. Vydáme-li se z Lednice pěšky na Janův hrad, brzy narazíme na Lovecký zámeček, který dříve sloužil jako myslivna. Když sem mladí páni jezdili na lov, pozorovaly je zvědavé slečny z oken. Při pohledu na zachovalou krajinu není těžké představit si šlechtice v sedlech bujných ořů, jak se prohánějí loukami za ladnými jeleny a rychlými zajíci.

Břehy Lednických rybníků zdobí hned několik panských staveb. Památky zdi Apollonova chrámu „vyprávějí“ řeckou báji o Apollonovi, Rybniční zámeček zdobí bohaté průčelí, francouzská okna a balkónek a v Hraničním zámečku dnes funguje hotel. Kousek na jih od třpytivé hladiny stoupá zalesněné návrší s hospodářskou budovou na vrcholu. Lichtenštejnští architekti by mohli jít funkcionalistickým umělcům za příklad. Bylo by těžké najít krásnější „palác pro koně“, než je Nový dvůr. Konkurovat by snad mohla barokní Jízdárna v lednickém zámku, to by však nejdřív někdo musel podchytit její chátrání. Co by kamenem dohodil je Chrám Tří Grácií se známou sochou tří „hanbatých“ žen.

Asi na půl cesty mezi Lednicí a Valticemi můžeme narazit na památky Svatého Huberta. Nejedná se o žádného pobožného stařečka, posedávajícího pod stromem, ale o kapli, zasvěcenou tomuto patronovi myslivců, optiků a matematiků.

Také nedaleko Valtic je několik zajímavých objektů, jeichž prohlídka stojí za to. Z těch, co nemůžete projít, ale přesto stojí za to vidět, jmenujeme například Belveder. Drobný zámeček je sice stále v rekonstrukci, tak se snad dočkáme doby, kdy budeme moct z jeho oken pozorovat nedaleký Mikulov, sevřený žloutnoucí Pálavou. Běžte do toho, budete určitě spokojeni!